Životní prostředí
Sucho a povodně - stejné příčiny, stejná řešení

Lidé a krajina se musí přizpůsobovat měnícímu se klimatu. V našich podmínkách jde hlavně o dlouhotrvající sucha a naopak přívalové deště, způsobující tzv. bleskové záplavy. Proti těmto jevům příliš nepomáhají megalomanské projekty typu přehrad či protipovodňových štol. Funkčnější a mnohem levnější jsou drobné zásahy v krajině, které posilují její schopnost zadržovat vodu, odolávat vysychání a půdní erozi.

Současná situace a hlavní problémy

  • Do opatření k zadržování vody v krajině jde málo investic, navíc spíše nahodile. Těmi, kdo drží největší balík peněz, jsou státní podniky Povodí Labe či Ohře a Státní pozemkový úřad. Úlohou kraje musí být nasměrovat jejich investice tam, kde jsou nejvíce potřeba.

  • Státní podniky Povodí nikdy nezveřejnily jednoznačné investiční plány. Zůstává tak otázkou, jak se např. stalo, že většinu investic Povodí Labe v Libereckém kraji v minulém období představovala jablonecká protipovodňová štola za 400 mil. Kč. Kraj nemá zpracovaný zásobník projektů s výběrem hlavních priorit protipovodňových opatření. Tím pádem není schopen působit na správy povodí, aby investovaly transparentně a účelně.

  • Stejné je to se Státním pozemkovým úřadem. Ten financuje komplexní pozemkové úpravy, které otevírají možnosti pro ozdravování krajiny. V Libereckém kraji je ve srovnání s ostatními kraji aktivita úřadu minimální, a to i po povodních v roce 2010. Jde především o investice do cest, polderů, protierozních remízů apod. Také tato opatření financuje Státní pozemkový úřad, nicméně netransparentně a v Libereckém kraji nedostatečně. Vedení kraje se doposud o aktivitu Státního pozemkového úřadu vůbec nezajímalo. Tristní stav krajiny na jeho území jakoby mu byl lhostejný.

  • Nedostatečná schopnost půdy zadržovat vodu spolu s hnědouhelnými doly na polské straně hranice a se zastaralou vodárenskou infrastrukturou vytvářejí problém se zajištěním vody na Frýdlantsku.

Jak to chceme změnit?

  • Budeme mnohem aktivnější v jednání se správci povodí. Je třeba, aby kraj prosadil záměry na svém území do jejich investičních plánů.

  • Budeme žádat, aby správy povodí rozhodovaly o jednotlivých investicích transparentním způsobem.

  • Jako ochrana před povodněmi a suchem mnohem lépe funguje péče o krajinu spíše než drahé projekty hrází či přehrad. Zásadní je zvýšit schopnost krajiny zadržovat vodu a k tomu slouží především pozemkové úpravy a také vhodné způsoby zemědělského obhospodařování půdy. Jako vedení kraje budeme podporovat obce v požadavcích na provedení komplexních pozemkových úprav a navazujících opatření a tyto požadavky budeme prosazovat u Státního pozemkového úřadu.

  • I v návaznosti na program Ministerstva životního prostředí „Modrá úsporám“ podpoříme projekty na zadržování a využití srážkových vod ve městech jako jeden ze způsobů prevence náhlých lokálních záplav i ke zlepšení hospodaření s tímto zdrojem vody.

  • Budeme spolu s Ministerstvem životního prostředí požadovat kompenzace za zásah do stavu podzemní vody v souvislosti s rozšiřováním těžby uhlí za polskou hranicí. Získané prostředky využijeme do opatření k udržení vody v krajině a k posílení vodárenské infrastruktury na Frýdlantsku.

  • Spolu s Ministerstvem zemědělství budeme podporovat takové způsoby zemědělského hospodaření na půdě, které povede k udržitelnému zemědělství včetně udržování optimálních potřebných vláhových poměrů v půdě.